|
|
|
|
DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA |
|
|
|
|
Oficiální název: |
Dominikánská republika (španělsky:
República Dominicana) |
Forma vlády: |
prezidentská republika |
Hlavní město: |
Santo Dominigo (de
Guzmán) (2.138.300 - 1993) |
Nezávislost / vznik
státu: |
27.2.1844 (vyhlášení
nezávislosti na Haiti) |
Jiná města: |
Santiago (de los
Caballeros), La Vega, San Pedro de Macorís, San Francisco de
Macorís, La Romana, San Juan |
Správní rozdělení: |
31 provincií (provincias)
a 1 distrikt (distrito) - Azua, Baoruco (Neiba), Barahona,
Dajabón, Duarte (San Francisco de Macorís), El Seibo, Espaillat
(Moca), Hato Mayor, Independencia (Jimaní), La Altagracia (Higüey),
Elias Piña (Comendador), La Romana, La Vega, María Trinidad
Sánchez (Nagua), Monseñor Nouel (Bonao), Monte Cristi, Monte
Plata, Pedernales, Peravia (Baní), Puerto Plata, Salcedo, Samaná,
Sánchez Ramírez (Cotuí), San Cristóbal, San José de Ocoa, San
Juan, San Pedro de Macorís, Santiago, Santiago Rodríguez (Sabaneta),
Santo Dominigo, Valverde (Mao) + Distrito Nacional (Santo
Dominigo) |
|
Rozloha: |
48.422 km2 |
Obyvatelstvo: |
8.228.200 (1997) |
Obyvatel na km2: |
170 |
Měna: |
dominikánské (zlaté) peso (DOP, RD$) = 100
centávů |
Časové pásmo: |
GMT -4 (AST - Atlantský standardní čas) |
Jazyk: |
španělština (úřední j.), haitská kreolská francouzština (kreyol),
kreolská angličtina (Samaná English) |
Etnické složení: |
mulati (73%), běloši (16%), černoši (11%) |
Náboženství: |
1992: katolíci (90%), malé menšiny protestantů a
židů, baháismus, voodoo |
Nejnižší bod: |
-46 m (Lago Enriquillo) |
Nejvyšší bod: |
3.175 m (Pico Duarte) |
Hranice: |
275 km (Haiti) |
Pobřežní linie: |
1.288 km |
|
|
Poznámky a zajímavosti: |
►Dominikánská republika zabírá východní část
ostrova Hispaniola (též Haiti nebo Santo Dominigo).
►Název je odvozen od názvu hlavního města - Santo
Dominigo, které založil bratr Kryštofa Kolumba Bartoloměj v roce
1496 na den sv. Dominika. Je to nejstarší evropské město v
Americe.
►Původními obyvateli ostrova Santo Dominigo byli
indiáni Aravakové (Taíni), kteří však nedokázali čelit nájezdu
Karibů a pozdější španělské invazi. Za 50 let se počet indiánů
snížil z milionu na 500. Když Kolumbus ostrov v roce 1492
objevil, učinil z něj základnu pro své další objevy v oblasti.
Roku 1697 Španělé pronajali západní část (Haiti) francouzům.
Mírová smlouva z roku 1795 opět sjednotila celý ostrov, ovšem
pod francouzským panstvím. V letech 1791 - 1803 proběhlo v
dnešním Haiti povstání černých otroků a následně v roce 1804
vyhlásil Jean Jacques Dessalines jako císař Jakub I. ("černý
Napoleon") nezávislost celého ostrova pod svou vládou. O pět let
později se Španělé znovu (s podporou V.Británie) zmocnili
východní části, kde v roce 1821 vyhlásili nezávislost. O rok
později byla tehdejší republika Santo Dominigo anektováno
Haitskou republikou.Haitská diktatura byla svržena v roce 1844.
Stálá hrozba Haitské agrese ovšem vedla k dobrovolnému nastolení
španělského panství (1861). Nezávislá Dominikánská republika
byla obnovena v roce 1865. V letech 1916 - 1924 byla republika
okupována Spojenými státy. Nová vláda byla vojensky svržena v
roce 1930, kdy se moci chopil diktátor Rafael Leónidas Trujillo
Molina, který stál v čele státu de facto až do svého zavraždění
v roce 1961. Poté přišly demokratické reformy, brzy ukončené
(1963) novým vojenským převratem. V nastalé nepřehledné situaci
hrozilo převzetí moci komunisty a vznik "druhé Kuby", proto se v
Dominikánské republice vylodili americké jednotky a následující
rok se za dozoru pozorovatelů OAS konaly všeobecné prezidentské
volby. Politická situace Dominikánské republiky se stabilizovala
až po roce 1986.
►Dominikánská republika je rozvojová
průmyslově-zemědělská země s plantážním zemědělstvím (třtina,
kávovník, kakaovník, banánovník, tabák), ale nejdůležitějším
zdrojem deviz je turistický ruch. |
nahoru |
ODKAZY:
Oficiální a turistické stránky:
www.dominicanrepublic.com;
www.dominicanrepublic.com;
www.dominican-rep.com;
www.reddominicana.com;
www.dominicana.com.do
Oficiální stránky vlády Dominikánské republiky:
www.presidencia.gov.do |
nahoru |
|
|