Rakouská letecká
společnost se sídlem v Innsbrucku. Situace okolo těchto aerolinií je
trošičku nepřehledná, tak ji hned na začátku rozklíčujeme... Původně
vznikla (1978) jako Aircraft Innsbruck, o rok později (1979) byla
společnost přejmenována na Tyrolean Airways. V roce 1994 koupila podíl
ve společnosti Austrian Airlines a stala se členem Austrian Airlines
Group. Lety, které Tyrolean provozuje v rámci této skupiny létá pod
označením Austrian arrows, ostatní pod původní Tyrolean Airways.
Tyrolean tak de facto tvoří zároveň pobočku rakouského národního
dopravce - Austrian Airlines a běžně operuje lety Austrianu. V praxi je
běžné, že máte letenku s Austrianem a letíte s Austrian arrows, aniž by
jste si toho všimli, jelikož barvy obou letadel jsou shodné - liší se
jen v nápisu, kde Tyrolean má navíc "arrows" nebo dokonce nai to ne -
jen menším písmem pod slovem Austrian nápis "operated by Tyrolean".
Jednou se ten rozdíl jistě ztratí úplně...
Tyrolean začínal s lety z mateřského Innsbrucku do Vídně a
Curychu, to už je však minulost, dnes operuje mezi šesti rakouskými a
více než 70ti evropskými letišti - rovnoměrně rozloženými po celém
kontinentu. Operuje nejen tradiční velká letiště (většinou v hlavních
městech), ale též několik menších destinací a to ve velké míře i ve
východoevropských zemích (např. Dněpropetrovsk, Doněck, Charkov, Lvov,
Dubrovník, Košice, Krakov, Soči, Krasnodar, Sibiu, Temešvár, Varna
atd.). Provozuje okolo 40 letadel krátkého a středního doletu (Fokker
50, Fokker 100 a Dash 8).
Austrian arrows je jedinou leteckou společností, která létala
s trochu většími letadly (Dash 7) i do Corchevelu. Co je na tom divného?
Courchevel je 7. nejnebezpečnější letiště světa - extrémně krátká dráha
(okolo 530 m) se sklonem přes 18,5%, leží v nadmořské výšce nad 2000
m.n.m. a okolo jsou sjezdovky. Běžně slouží pro maličké Cesny a
helikoptéry, případně Twin Ottery, které jsou okolo 15 m dlouhé.
Přistávat tady s pětadvacetimetrovým Dash 7, to už je o něčem jiném. To,
že tak činil jen Tyrolean znamená buď, že jsou totální blázni nebo, že
to zkrátka umí. Osobně bych se klonil k druhé variantě. Jelikož oba lety
s touto aerolinkou byly naprosto bezproblémové. Start, let i přistání
absolutně "s přehledem" a to i přesto že dráha Doněckého letiště je
kvalitativně trochu jinde než evropský standard a to nejen, co se
nerovností týče, ale i co do údržby, přesněji řečeno odklízení sněhu.
Ještě, kdyby měli lepší (pohodlnější) letadla než Fokkery... |