Hledání na těchto stránkách
 , svátek má:
On line uživatelů:
 
 
 
Německo
 
ZOO Berlin

     Psát o Berlínské ZOO není zrovna jednoduchý úkol, ale budiž... Tak tedy Berlínská ZOO je nejen nejstarší německou zoologickou zahradou, ale patří k těm nejstarším na světě vůbec. Byla založena roku 1844, což jí řadí na deváté místo v Evropě a tedy i na světě. 2. světová válka zoo značně poničila, pošlo množství zvířat, ale brzy se začlo s obnovou zoo, která zůstala v samostatné městské republice Západní Berlín. To na ní mělo později celkem pozitivní vliv... Zní to asi hloupě, ale je to celkem logické - cestování mezi NDR (a tedy východní částí Berlína) a Západním Berlínem bylo skoro nemožné a tak "Západní Berlíňané" neměli moc možností potkat se se zvířaty, či s přírodou vůbec. Jejich jediná šance byla cesta letecky nebo místní zoo. Proto nejen že byla zoologická zahrada velmi hojně navštěvovaná, ale také sem proudilo množství peněz. Dodnes jsou např. na lavičkách štítky, kdo na ni přispěl. Další zlomové období nastalo po pádu Berlínské zdi - jedno město se zhruba 3,5 milióny obyvatel a dvě obrovské zoo (+ na deset dalších menších zoologických zařízení)... To je situace, která může znamenat úbytek návštěvníků i úbytek finančních prostředků. Ovšem v Berlíně to vyřešili velmi úzkou spoluprácí s heslem "Jedno město - dvě zoo, jedno akvárium". To sice není úplně pravda, jelikož je zde několik dalších menších řekněme zookoutků, wildparků atd., ale krom toho také Aqua Dom - Sea Life (Sea Life je skupina asi třiceti akvárií v jedenácti zemích Evropy a v USA). Nicméně toto heslo je myšleno výhradně na spolupráci ZOO a Tierparku Berlín. Postupně dochází k obměně druhů zvířat v těchto dvou podnicích a k vzájemným přesunům, tak, aby nebyly druhy pokud možno dublované, tím bude každá zoo jiná a tedy obě zajímavé. Obě zařízení mají dnes dokonce stejného ředitele. Navíc ZOO je skutečně zoo v pravém slova smyslu - tedy řekl bych zvířecí město - expozice na expozici, kdežto Tierpark má mezi expozicemi volné prostory a je skutečně koncipován jako park, což Berlíňané hojně využívají na relax.
    Berlínská ZOO patří k nejlepším světovým zařízením. S roční návštěvností okolo 3.000.000 lidí je nejnavštěvovanější evropskou zoo!!! Co se zvířat týče, nevím jaký je současný žebříček, ale ještě tak před dvaceti lety byla zoo čtvrtá na světě v počtu chovaných druhů. Dnes prý dokonce vede, ale jak říkám, to opravdu nevím stoprocentně. Každopádně je zde přes 15.000 zvířat v bez mála 1.500 druzích. Pravda je v to započítané i zvířectvo z budovy akvária, ale i bez toho je číslo zajímavé... skoro 4.500 kusů v cca 700 druzích!!! A nejen, že jsou zde k vidění, ale většina zvířat, včetně velmi vzácných, se množí. Jsou tu taková zvířata, která se v zoo často nevidí. V současné době je sice nejpopulárnější lední medvídě Knut, ale to je přece jen trochu o něčem jiném. Tím návštěvnickým NEJ zvířetem je rozhodně panda velká. Původně zde byl pár, ale bohužel se nezdařil odchov ani po umělém oplodnění. Samec pošel v roce 2007, ale samice Bao-Bao je zde stále. A je to nejstarší panda v zoo na světě (31 let). Mezi největší rarity, kterými se může pochlubit jen velmi málo zoo na světě patří haterie novozélandská a zoborožec luzonský. K dalším zajímavým druhům patří např. okapi, dikdik, barasinga, sambar skvrnitý, jelen lyrorohý, serau malý, gaur, prase bradavičnaté, štětkoun,  prase vousaté, pekari bělobradý, medvěd pyskatý, kočka pouštní, kuna brazilská, galidie proužkovaná, osinák africký, mravenečník velký, hrabáč, bonobo, aye-aye (ksukol ocasatý), hulman jávský, gibon kápový, tučňák patagonský, skalní a brýlový, kivi, ibis madagaskarský, volavka nádherná, kolpík růžový, kondor andský, ara marakána, kakadu havraní, puštík brýlatý, výr nepálský, kagu, kukačka obrovská... Ono je to těžké něco jmenovat, když je tady každé zvíře v X druzích... pelikán - 6 druhů... medvědi - lední, hnědý, malajský, himalajský, pyskatý ... a tak je to téměř se vším, dokonce i zvířata jako sambar jsou tu ve více druzích (skvrnitý a indický). Množství antilop, všichni zástupci lidoopů, bezpočet opic, sloni, hroši, hrošíci, afričtí i asijští nosorožci, tapíři, velmi solidní kolekce prasatovitých, více druhů ploutvonožců, malých šelem, turů, žirafy, zebry... ptáci se jmenovat ani nedají.
     Pavilony Berlínské ZOO byly stavěny v exotickém stylu odpovídajícímu místu odkud zvířata pocházejí, tak vznikl famózní pavilon antilop se čtyřmi minarety, indický sloninec, egyptský pavilon pštrosů, japonská expozice brodivých ptáků, arabský pavilon lichokopytníků nebo pitoreskní vchodová "sloní" brána. Některé stavby nepřežily válku, jiné slouží dodnes. Vlastně lze říci, že jsou zde 4 typy staveb. Prvním jsou tyto provedené v exotickém duchu. Druhým typem jsou historické nebo historicky vyhlížející objekty (např. voliéry s oblými stropy nebo staré domy s doškovými střechami). Třetí typ představují nenápadné stavby schované umělou skálou z přírodního kamene (např. pavilon ploutvonožců, medvědinec...). A poslední jsou moderní pavilony, které ač již třeba pochází z 21. století, výborně zapadají do celkového vzhledu zoo (např. pavilon hrochů a hrošíků). Výběhy jsou pak v drtivé většině hrazeny vodními nebo méně často suchými příkopy. Vodní příkopy jsou dnes v zoo spíše na ústupu, ale je to neskutečná škoda, jelikož je to podle mně nejlepší způsob evokující bezprostřední blízkost. Sklo sice umožňuje ještě těsnější blízkost, ovšem už je to skutečná bariéra, která tlumí zvuky, nepropustí pachy, vadí při focení a pokud je špatně osazeno, pak i zrcadlí. Prostě vodní příkop je vodní příkop. Dalším společným faktorem velkého množství výběhů jsou umělé skály z přírodního kamene (lvi, tygři, medvědi, opice, ploutvonožci, horské kozy atd.). Celá zoo je de facto provedena jakoby z pera Hagenbecka, což je úchvatné. Tento styl postihl více zoologických zahrad z konce 19. a začátku 20. století. V menší míře lze objevit v Antverpách, částečně např. v Budapešti, pražský výběh červených pand je také dílem Hagenbecka, ale dokonalejší podoba tohoto fenoménu než je v Berlíně je pravděpodobně jen sám Hagenbeckův originál v Hamburku.
    Stavby a expozice jsou obecně řečeno skoro bez vyjímky úžasné - jak chovatelsky, tak expozičně, tedy esteticky. Působí na mně takový nadčasovým dojmem, jako by nikdy neměli vyjít z módy. Dnes se v zoologických zahradách staví o 106, roste pavilon za pavilonem, jeden zastaralý a nemoderní se zbourá a nahradí jiným moderním. Jenže totéž se bude opakovat za pár desítek let. Řekl bych, že tento trend se ale netýká Berlína - pavilon ploutvonožců - skály s obrovskými bazény pro lachtany a tuleně byly senzační ve třicátých letech minulého století a neméně senzační jsou dnes na počátku 21. století. Totéž lze říci o většině staveb. Po letech jsou třeba ve srovnání se stavebním boomem ostatních zoo jen "menší" rekonstrukce a modernizace. Pochopitelně, že se do bazénů lachtanů a tuleňů přidala skla pod hladinu, aby byli vidět plovoucí ploutvonožci pod vodou, ale to je přesně to o čem mluvím. Jinak vypadá pavilon stejně jako před 70ti - 80ti lety. Prostě senzace... postavte dnes něco, co bude stejně hezké a funkční ještě v roce 2090 a i déle...!
    No myslím, že kdyby každá jedna expozice byla v nějaké jiné "středně dobré" zoo, neopomenu ji zmínit a vychválit, ovšem tady jich je tolik (de facto všechny), že zmíním jen zlomek z toho... První je již zmíněná sloní brána - tedy vchod a hned za ním obrovský pavilon šelem s rozsáhlými výběhy lvů a tygrů. Uvnitř jsou krom velkých koček i malé šelmy a pandy. Unikátní je exotický sloninec a žirafinec. Nezapomenutelný, již zmíněný pavilon ploutvonožců, který je skutečně jen souborem skal a bazénů. Skoro totéž lze říci o medvědinci, jen s tím rozdílem, že je zde větší podíl souší a krom ledních medvědů není podklad betonový, ale přírodní tráva. Nelze nezmínit též pavilon tučňáků, který je opět podobně laděný, ovšem vybavený dokonce sněhem. Zajímavé je už jen to, že jsou zde hned 4 druhy těchto ptáků. K těm nejméně nápadným technickým dokonalostem patří stařičká průchozí voliéra ptáků s umělým příbojem. Příbojoví ptáci (tenkozobci apod.) se živí tím, co přinese mořský příboj na břeh, běhají za ustupujícími vlnami a sbírají potravu a naopak zase utíkají zpátky před příchozí novou vlnou. Tohle je tady řešeno jakýmsi obrovským veslem, které se na hřídeli otáčí pod hladinou vody a způsobuje tak umělé cyklické vlny. Posledním pavilonem, který musím zmínit, protože se jednoduše vynechat nedá, je jen pár let starý (tedy aktuálně nový) pavilon hrochů a hrošíků. Gigantická prosklená kopule čočkovitého tvaru. Uvnitř je jedna obří expozice hrochů a dvě menší pro hrošíky. Hroší příbytek je celkem malá betonová souš s džunglí v zádech a v předu gigabazén zakončený sklem (pod hladinu). Půlkruh skla má okolo 14 metrů délky a hladina je rozhodně přes 1,5 metru. Hroši se vodou dostanou ven do venkovního výběhu, takže občas uvnitř bývá prázdno. Přesněji řečeno bazén je v tu dobu obýván jen rybami.
    Tím by se dalo s výčtem asi i skončit, ale omyl, ještě je tu již několikrát zmíněné akvárium, které by samo vydalo za sólo podnik, takové "zoo v zoo". Bylo postaveno již v roce 1913, je přístupné jak ze zoo tak samostatně z ulice. Četl jsem na internetu několik jízlivých poznámek o tom, že se akvárium platí zvlášť, ale nevidím na tom nic zvláštního - jednak je ve světě naprosto běžná praxe, že se vstupné do akvária platí samostatně (v některých případech nejen do akvária, ale i podobné pavilony - terária, exotária, motýlí haly atd.) a jednak by to v tomto případě opravdu mohla být dvě plnohodnotná samostatná zařízení. Akvárium je na to dostatečně obrovské (větší než lecjaké jiné akvárium bez zoo). Nicméně autor těch šílených polemik nebyl asi úplně v pořádku, protože co napsal byly holé nesmysly. Stačí jen říci, že končil něčím jako, že není třeba jezdit do Berlína, protože totéž uvidíte ve Zlíně, v Praze nebo kdekoli u nás... No nechci snižovat kvality našich zoologických zahrad, ale tvrdím, že Berlín je úplně jinde a je to jedna ze zoologických zahrad absolutní světové špičky. Ale zpět k budově akvária...
    Záměrně jsem použil termín "k budově akvária", jelikož akvária jsou jen jednou částí. Budova je třípatrová a akvária zabírají celé přízemí. Podél obou "chodeb" jsou menší akvária se vším možným, na konci je pak jedno veliké, v kterém se prohání hned několik druhů žraloků, rejnoků, murén a i dalších ryb. Naproti jsou obří akvária nebo spíš akvaterária, které představují celý biotop (tedy i nad hladinou). Tady je rozhodně nejpopulárnější více než dvoumetrová arapaima obrovská. Vynechám-li ryby, kterých je tu požehnaně, pak je třeba říci, že jsou akvária také domovem neuvěřitelného množství druhů bezobratlých (několik druhů medúz, korálů, hvězdic, mořských červů, sasanek, ale i korýšů a hlavonožců).
    První patro budovy je zasvěceno plazům. Kolem dokola jsou jednotlivá terária s hady, želvami a ještěrkami, na konci pak opět několik obřích expozic. Uprostřed je tropická hala přes níž vede můstek (z chodby do chodby). Jsou zde jednak vodní želvy a jednak statný krokodýl. Jasnou jedničkou terária je tříoká ještěrka haterie novozélandská. Trochu škoda, že je tohle zvíře laické veřejnosti celkem neznámé. Jen málo z návštěvníků si uvědomuje, že haterii mohou vidět v ještě méně zoologických zahradách než třeba obdivovanou pandu. A to nemluvím o tom, jak je haterie zajímavá - svým prehistorickým původem, svým třetím okem atd.
    Třetí patro budovy je jen poloviční a i ta polovina je rozdělena na dvě oddělení - hned u schodiště jsou obojživelníci a dále pak insektárium. Obojživelníci jsou zastoupeni několika ocasatými druhy (mloci, axolotli atd.), ale jinak je zde hlavně množství roztodivných žab. V insektáriu převažuje návštěvnicky atraktivní hmyz a členovci - tzn. to, co je velké, odporné atd. (mnohonožky, kudlanky, velké kobylky, švábi, štíři, pavouci...). Mimo jiné je zde i expozice tropických mravenců, kteří si v prosklené nádrži nastříhají listy a pak s nimi pochodují průhlednými plastovými trubkami pod stropem kolem dokola celé místnosti.  rozhodně i tady je co vidět.
    Já, narozdíl od toho již zmíněného pisálka, musím říci opak... V Berlínské ZOO jsem byl poprvé ještě na sklonku komunismu a nyní již celkem asi po čtvrté a vždycky jsem tam jel rád. Pokaždé jsem si Berlínskou ZOO a vše co představuje náležitě užil. Pro mně je jednou z těch naprosto nejsenzačnějších, které jsem viděl (společně třeba s Kodaní, Hamburkem, Duisburgem atd.). Jel bych sem kdykoli znovu. Jet do Berlína a absolvovat těch cca 300 - 500 km z ČR se vyplatí už právě jen kvůli zoo. Je to zážitek, který zůstane v hlavě na dlouhou řadu let. Pokud má někdo výhrady jako dotyčný člověk, pak musí být absolutní ignorant, protože Berlínská zoo musí oslovit nejen odborníky, ale i laiky.
    Návštěvu ZOO Berlín rozhodně doporučuji. Neváhejte a udělejte si výlet. Jen je třeba plánovat dostatečné množství času na prohlídku. Já obvykle zoologickou zahradou projdu rychleji než běžný návštěvník, zvláště pak, když už jsem tam poněkolikáté - když ji znám... V Berlíně jsem byl nyní 5 hodin a to jsem nikde nevysedával, nevykecával nebo se jinak zdržoval!!! Pokud tenhle výlet absolvujete s dětmi, pak vám bude celý den tak tak... Je to sice jen 35 hektarů (i když se to rozhodně nezdá), ale děti budou obdivovat skoro všechno a zastaví se u každého z desítek kiosků a obchůdků a i kdyby tohle vynechaly, asi sotva si nechají utéct početné prolézačky, houpačky, klouzačky atd. A že tady jsou velmi zajímavé... Pro děti jsou zde, coby prolézačky celé domy apod.
    Pravda je, že Vám takový výlet celkem provětrá peněženku... Pominu-li cestu, pak začnete parkovištěm... Je hned vedle sloní brány (několikapatrové kryté parkoviště) a platí se 3 € na den, což je na hlavní město velmi přijatelná cena. Vstupné do zoo je 12 €, děti 6 €, studenti, nezaměstnaní vojáci atd. 9 €. Malá rodinná vstupenka (1 dospělý + 3 děti) je za 20 € a velká rodinná vstupenka (2 dospělí + 3 děti) za 32 €. Stejné ceny platí i pro akvárium, pokud však chcete vidět obojí, vyplatí se koupit kombinovanou vstupenku zoo + akvárium - dospělí 18 €, děti 9 €, studenti apod. 14 €, malá rodinná vstupenka 30 €, velká rodinná vstupenka 45 €. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, co za tu cenu dostáváte - nejen, že jde skutečně o špičkovou zoo a akvárium, ale vemte to ve srovnání se zábavou typu kino... Pokud je kino řekněme zábava na hodinu a půl za 150 Kč, pak si spočítejte, kolik by byla adekvátní částka v zoo... Při pěti hodinové prohlídce je to 500 Kč, při celé otvírací době (9.00 - 19.00) tedy 1000 Kč. A to počítáme kino v ČR a zoo v SRN...

  Oficiální stránky: www.zoo-berlin.de Údaje k roku: 2009
   

 

     
 
         

Poslední úprava stránek: 12. března 2011