Postup a technologie 1) „TECHNICKÉ VÝKRESY“ • překreslení obrázků do digitální, vektorové „technické“ podoby • zvětšení či zmenšení výkresu do měřítka • eventuální korekce jednotlivých částí, tak aby poměr odpovídal skutečnosti (takto je obvykle třeba zhotovit minimálně pohled z boku, z předu a ze zadu, případně i z vrchu a základní detaily – obvykle hlava, někdy končetiny, případně ostatní) • výkres hlavní nosné konstrukce (do zpracovaných výkresů) - nosná konstrukce, tedy trubky včetně všech ohybů a úhlů napojení - alespoň dva pohledy, případně zvlášť přední a zadní končetiny nebo pod. (to je nezbytné, aby byla celá nosná konstrukce skrytá uvnitř těla a končetin zvířete) • výkres základních rovin zvířete – obvykle je nezbytná mediána těla a končetin (kaudálně kraniální i laterálně mediální směr), horizontála těla a končetin (dorzálně ventrální směr těla a proximálně distální směr končetin) a transverzála hlavy (orálně aborální směr) – tím jsou stanoveny základní osy zvířecího těla 2) ZÁKLADNÍ VNITŘNÍ KONSTRUKCE A STOJAN • základní konstrukce z trubek (průměr dle velikosti zvířete) - co nejpřesnější dle výkresu (aby byla uvnitř těla a končetin). Vertikální prvky procházející končetinami jsou delší (sahají až „pod zvíře“, kvůli pozdějšímu upevnění na „stojan“ a následné instalaci) • upevnění základní konstrukce na stojan – přivaření horizontálních kovových prvků (např. z lešenářských trubek) na konce prodloužených vertikál, tak aby umožnily postoj konstrukce a zabránily jejímu zkřížení. Stojan později slouží k osazení a upevnění celé plastiky. 3) ZÁKLADNÍ OSY A ROVINY ZVÍŘETE • přivaření trnů z hlazené ocelové kulatiny na hotovou základní konstrukci ,• spojení vrcholů trnů průběžnou ocelovou tyčovinou = vytvoření základních os a rovin zvířete (technologicky by se dalo říci řezy zvířetem), které slouží jako základ celého skeletu 4) VNĚJŠÍ ŽELEZNÝ SKELET • zhotovení kompletního skeletu (na základní konstrukci s osami těla) ze silnějších, ale tvárných drátů (průměr 4 – 6 mm) - dráty ohnuté do různých tvarů (jakoby představovaly obrysy řezů či tomografických skenů dané roviny zvířete) přivařené horizontálně i vertikálně, případně diagonálně. Jejich vzájemným křížením a svařováním vzniká výsledný tvar a skelet zároveň získává tuhost. (tato část je prováděna jen podle fotografií či jiných obrázků, tzn. velkou měrou podle fantazie a zručnosti... - k tomu je často třeba i nějaká znalost zvířecí anatomie). • doplnění drátů do všech míst, kde dochází ke změně směru rovin (např. napojení končetin na tělo apod.) • vyztužení větších částí přiléhajících k tělu malou plochou (např. křídla, rohy atd.) - ocelovou kulatinou, případně trubkou uvnitř skeletu nebo přivařením druhého konce k jiné části těla (např. špička ocasu k noze) • případné vyztužení konstrukce - podle velikosti, tvaru, eventuelně pozice zvířete – několik trubek či tyčí uvnitř přivařených k základní konstrukci i k drátěnému skeletu a také vzájemně svařených v místech křížení. • velmi malá zvířata musí být zhotovována vždy na nějakém předmětu (větev, kámen apod.) – kvůli zabránění polámaní malých částí (např. nohy malých ptáků) 5) PLETIVOVÝ POVRCH • opatření celé kostry dvěma vrstvami králičího (králíkářského) pletiva - pletivo uchycené ke skeletu a vzájemně propletené veškeré jednotlivé díly • opatření pletiva cementovým nástřikem (tzv. špric) 6) ZÁKLADNÍ SPODNÍ BETON • případné upevnění hmatových vousů nebo pod. (např. z rybářského vlasce) přímo na konstrukci - ještě před betonováním • postupné nanesení betonu z betonářského písku s větším obsahem pojiva a potřebnými přísadami a příměsemi (tzv. stavební chemie) na pletivo - v celé ploše (protlačením betonu přes oka pletiva se z betonu stává železobeton) 7) PENETRACE • opatření suchého spodního betonu penetračním nátěrem nebo kontaktním můstkem (s obsahem písku, granulátu nebo pod.) (s vrchní krycí vrstvou pak vše funguje na principu spřaženého potěru) 8) VRCHNÍ KRYCÍ BETON • připevnění očí do připravených očních důlků - přelepení skleněných (preparátorských) očí lepící páskou, přilepení silikonem do očních důlků, vzájemné srovnání, podmáznutí hustším betonem (kvůli sjíždění než silikon zaschne) • postupné nanášení betonu z jemného písku, většího množství cementu a několika přísad a příměsí (tzv. stavební chemie) na zaschlou penetraci nebo kontaktní můstek - po menších částech a v souvislých vrstvách • kontinuální vytváření veškerých detailů (peří, šupiny, vrásky, výčnělky atd.) - zároveň s betonováním a v jeho celém průběhu • stáčení zavadlého betonu (hrubší povrch) • postupné uhlazování stočeného povrchu velmi malým plochým ocelovým předmětem - "hladítkem" - nejlépe ocelovou spárovačkou (platí i pro velké plochy - uhlazení zednickou ani atikovou či "památkářskou" lžící není dostatečné), velmi malé detaily musí být vyhlazeny skalpelem nebo podobným předmětem (velmi titěrná, nepříjemná a zdlouhavá práce... není-li však požadován úplně hladký povrch, může být vyhlazování vynecháno; v opačném případě se musí velikost ploch nanášeného betonu podřídit časové zvládnutelnosti vyhlazování) • nanášení betonu i jeho finální úprava (stáčení a vyhlazování) je prováděno zásadně po celých jednotlivých plochách v jednom časovém úseku - provedení jen části plochy a dodělání zítra není možné - beton nelze v ploše spojit tak aby nebyl spoj viditelný - veškerá napojení musí být výhradně v místech lomů rovin - ostrých ohybů (např. v místě napojení končetin k tělu, rohů k hlavě apod.) • odstranění větší prohloubenin z povrchu na vrchní straně - v případě, že jde o plastiku určenou pro exteriér - v prohloubeninách by se držela voda, která by v zimě zamrzla a poničila sochu • průběžné vlhčení betonu (např. rozprašovačem) a později kropení (po zaschnutí povrchu) 9) NÁSTŘIK • delší technologická přestávka - patřičné vyzrání betonu (v závislosti na počasí a teplotě) • opatření sochy potřebnými chemickými nátěry - např. protiabrazní, neutralizace solí apod. • základní nátěr bílou (nebo jinou světlou) barvou (po vyschnutí chemických nátěrů) • vrchní finální nástřik sprayerskými barvami (na zaschlý základní nátěr) (vhodnější - lepší a trvalejší by bylo použít airbrush s akrylátovými barvami) • dotvoření detailů a málo přístupných míst menším (nejlépe školním) štětcem • opatrné odstranění lepící pásky skalpelem z očí (po zaschnutí nástřiku) 10) INSTALACE instalaci si zákazník provádí sám - obvykle v exteriéru (venku), tzn.: • usazení sochy do vyhloubené díry • obednění stojanu (železné konstrukce pod nohami zvířete) • zabetonování stojanu (beton s kamenivem) • terénní úpravy, případně dotvoření pozadí či jiných prvků imitujících prostředí atd. • osazení jmenovky případně infotabule (např. v zoo) |